Stanovisko MČ Brno Medlánky ke konceptu územního plánu

 STANOVISKO MČ BRNO – MEDLÁNKY K VARIANTÁM KONCEPTU PŘIPRAVOVANÉHO ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA BRNA A K NÁMITKÁM A PŘIPOMÍNKÁM, KTERÉ VŮČI NĚMU BYLY VZNESENY

 

- Schváleno Zastupitelstvem Městské části Brno-Medlánky na 9. zasedání dne 13. 6. 2011 jako usnesení č. 17/09

 

Medlánky jsou jednou z nejmenších městských částí Brna, které se rozkládají v údolí mezi Medláneckými kopci, západní část jejich katastru stoupá do zalesněných vrchů až k hranicím města Brna. Značná část katastru Medlánek (kat. č. 551236) je nezastavěná, severozápadní oblast je zalesněná, prostoupená početnou chatovou a zahrádkářskou oblastí. V katastru Medlánek se nachází několik území, které požívají právní ochrany pro svůj výjimečný charakter. Jedná se např. o Přírodní památku „Medlánecké kopce“, Přírodní památku „Medlánecká Skalka“, Přírodní park „Baba“, významný krajinný prvek „Bosně“ a významný krajinný prvek „Zámecký park“, významný krajinný prvek „Syslí rezervace“ v ploše medláneckého sportovního letiště. Na území Medlánek se dále vyskytuje několik dalších přírodních památek, které si pro svou výjimečnost také právem zasluhují ochrany, jako jsou např. medlánecký rybník, Mokřad pod Hrázkou či biokoridor podél Medláneckého potoka. Medlánkami prochází Medlánecká naučná stezka, na jejíž trase dlouhé 5 km se nachází 11 zastavení seznamující návštěvníky s historií Medlánek, jejich faunou, flórou a místními zajímavostmi.

Všechny tyto zmíněné pozitivní prvky, minimální podíl průmyslu a jiných aktivit výrobní povahy a doposud poměrně přiměřený rozvoj dávají Medlánkám statut rezidenční a rekreační čtvrti. Toto jsou skutečné přírodní, kulturní, civilizační a estetické hodnoty Medlánek, které považujeme za nutné zachovat a dále tento jejich charakter a kvality rozumně podporovat, nikoliv narušovat či přímo ničit, a to nejen v zájmu obyvatel Medlánek, ale v zájmu obyvatel celého města Brna a jeho okolí.

Uvedené pozitivní přírodní, kulturní, civilizační a estetické hodnoty Medlánek vedle své jedinečnosti, které Medlánkám dávají, tedy zároveň tvoří limity jejího rozvoje, a to jak v pozitivním tak negativním slova smyslu s ohledem na trvalou udržitelnost zdejšího území. Další navrhovaná rozsáhlá bytová výstavba v lokalitě Medlánek a za Duhovými Poli směrem k Ivanovicím, případně bytová výstavba na úkor zahrádek a nové silniční spojky s Ivanovicemi, Komínem a průtahy Medlánkami by ve svém důsledku znamenaly významné snížení kvality zdejšího bydlení, který nelze v žádném případě vnímat jako trvale udržitelný rozvoj území. Nelze v žádném případě považovat za vhodné ani rozumné, aby připravovaný rozvoj města Brna byl prováděn na úkor kvality bydlení a životního prostředí obyvatel Medlánek, přičemž každá z variant konceptu územního plánu takové negativní dopady ve svém důsledku přináší. Máme za to, že navržené řešení není v souladu s cílem územního plánování ve smyslu stavebního zákona.

Koncept územního plánu města Brna zpracovaný architektonickým ateliérem Arch.Design s.r.o. není zcela v souladu se zadáním územního plánu, ve kterém byl požadován rozvoj města na jih, nikoliv na sever, tedy do Medlánek. Přesto je rozvoj na severu města ve všech 3 předložených variantách výrazný, a pokud by se tak stalo, došlo by k nenávratnému poškození zmíněného charakteru Medlánek ve všech směrech, nejen z hlediska ochrany přírody a rekreační funkce Medlánek, ale především z hlediska pohody zdejšího bydlení a kvality prostředí, které již dnes nesplňuje některé limity v obytném území Medlánek, například pokud se týká hluku a emisí znečišťujících látek. Navržené změny v předložených variantách územního plánu by tak vedly jak k zásahu do práv místních obyvatel na příznivé životní prostředí, zásahu do pohody jejich bydlení a v neposlední řadě k zásahu do vlastnických práv majitelů stávajících domů a bytových jednotek, jejichž tržní cena by se v případě uskutečnění záměrů obsažených v konceptu územního plánu výrazně snížila. 

 

 

N E S O U H L A S Í M E

 

s navrhovaným řešením území Medlánky-Řečkovice-Ivanovice v konceptu územního plánu města Brna, ve VARIANTĚ 1, 2 i 3, zejména s navrhovanou rozsáhlou výstavbou a navrhovanými komunikacemi na území Medlánek a s jejich napojením  na další městské části. K tomu uvádíme následující: 

A. Dopravní řešení a komunikace

 

Volné plochy mezi Medlánkami, Ivanovicemi a Řečkovicemi nejsou vhodné pro masivní zástavbu – mimo dalších důvodů – zejména proto, že nelze zajistit jejich vhodné komunikační napojení a většina nových obyvatel by při cestě do zaměstnání a z něj, do školy a školky apod. využívala zejména ulici Hudcovu a ulici V Újezdech. Tyto komunikace (zejména ulice Hudcova) jsou však již nyní přetíženy. Z měření Centra dopravního výzkumu ze září 2010 vyplývá, že již nyní jezdí po ulici Hudcova téměř 6.500 vozidel za 24 hodin v obou směrech (viz. příloha číslo 1). Z „Měření intenzity provozu a rychlosti na ulici V Újezdech“, provedeného Centrem dopravního výzkumu v květnu 2011 vyplývá, že po ulici V Újezdech již nyní projede až 3.500 vozidel za 24 hodin v obou směrech, přičemž navíc 24 % projíždějících vozidel překračuje maximální povolenou rychlost (viz příloha č. 2).

I v „nejumírněnější“ (z pohledu výstavby v naší MČ) variantě konceptu ÚP se počítá v předmětné lokalitě (tzn. území Medlánek a výhledová lokalita R3 na území Ivanovic a Řečkovic) s nárůstem celkem o 15.567 obyvatel a zaměstnanců (přičemž při realizaci všech v zvažovaných rozvojových lokalit by se mohlo jednat až o nepředstavitelných 25.242 nových obyvatel a zaměstnanců). Přitížení stávající silniční sítě vlivem využití potenciálu území na území Medlánek a Řečkovic tak představuje při střízlivém odhadu a při zohlednění počtu vozů v domácnostech stávajících obyvatel a s přihlédnutím ke směrům, kterými se ze svých domovů vydávají, navýšení až o téměř 2.500 průjezdů na ulici Hudcova (celkem až 9.300 průjezdů) i ulici V Újezdech (celkem až 6.300 průjezdů), což představuje navýšení intenzit dopravy na těchto ulicích o 40 až téměř 80 % (mezi ulicemi K Babě a Nadační dokonce o více než 400 %) – viz studie přiložená jako příloha číslo 7. Představené varianty konceptu ÚP tedy nepovedou ke zlepšení stávající špatné situace v ulicích Hudcova a V Újezdech, ale reálně lze počítat až se zdvojnásobením počtu průjezdů. Navrženým propojením ulice V Újezdech do Ivanovic a následnou zástavbou v této lokalitě tedy dojde téměř k vyčerpání plánovaných kapacit ulic V Újezdech a Hudcova. Regulační plán omezuje kapacitu ulice Hudcova na 10 500 vozidel/24hod. a ulici V Újezdech na 7 500 vozidel/24hod. 

Je nutno zdůraznit, že na ulici Hudcova je umístěná základní škola, mateřská škola, SOS dětská vesnička, dětské hřiště a každé další navýšení dopravy se projevuje negativně na bezpečí dětí a zejména u školy, která je umístěna v těsné blízkosti komunikace, determinuje hluk a prach kvalitu výuky. Nevhodné stavebnětechnické řešení komunikace navíc nepřipouští její další zátěž, neboť již dnes mají starší domy problémy s praskajícími zdmi a statikou. 

Na obou ulicích je navíc omezena možnost výsadby zeleně, čímž se samozřejmě zvýší hlučnost a prašnost. Další problém jsou rozptylové podmínky v Medláneckém údolí, kde se drží smog. Podle měření imisí provedeného ve dnech 2. a 3. března 2011 Centrem hygienických laboratoří, oddělení ovzduší, Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě, byla u Základní školy Brno, Hudcova 35, naměřena denní koncentrace frakce prachu PM10 ve výši 69 mikrogramů na metr krychlový, čímž byl hygienický denní limit ve výši 50 mikrogramů na metr krychlový překročen o 38%  již při stávající situaci (viz příloha číslo 3).

Dalším problémem je již dnes hluk, a to zejména z důvodu blízkosti domů v ulicích V Újezdech, Hudcova i Kytnerova. Měřením hlučnosti z dopravy Krajskou hygienickou stanicí ze dne 28. 5. 2009 a 11. 6. 2009 bylo naměřeno 51,5 dB na křižovatce Nadační – V Újezdech pro denní dobu 6 – 22 hod. (viz příloha č. 4). Měřením hluku z dopravy Krajskou hygienickou stanicí ze dne 28. 4. a 4. 5. 2011 před domem V Újezdech 6a bylo zjištěno, že pro denní dobu 6 – 22 představuje hladina akustického tlaku 56,4 dB (viz příloha číslo 5). V případě další zástavby a silničního napojení by se tato hluková zátěž nepochybně ještě zvýšila a zcela jistě by docházelo k dalšímu výraznému překračování platného hlukového limitu 55 dB pro denní dobu a 45 dB pro noční dobu (při plném využití potenciálu území by představovala hluková zátěž cca 58 dB ve dne a 50 dB v noci – viz příloha č. 7). Z měření hluku u základní školy Hudcova z května 2011 vyplývá, že u základní školy je hladina hluku pro denní dobu 6 – 22 hodin dokonce 63,8 dB (viz. příloha číslo 6). Vzhledem k předpokládanému růstu hlukové zátěže obyvatelstva v důsledku navýšení dopravní zátěže vlivem zásadních změn ve využití území je velmi pravděpodobné, že orgán ochrany zdraví by vyžadoval uplatnění opatření na snížení hluku ve venkovním prostoru ulic všech takto dotčených (Hudcova, Kytnerova a V Újezdech). Možnosti snížení hluku v těchto lokalitách v chráněném venkovním prostoru jsou ale velmi omezené (snížení rychlosti v úseku s chráněnou zástavbou, výměna krytu vozovky) – viz příloha č. 7.

Naprostou nedostatečnost stávajícího propojení této lokality s centrem města přes ulici Hudcovu cítí zjevně i zpracovatel konceptu ÚP, společnost Arch.Design s.r.o., když ve všech třech variantách konceptu ÚP představuje nějaké návrhy dalšího vstupu, resp. výstupu z této lokality. Uspokojivé vyřešení otázky komunikačního napojení stávající, natož pak plánované zástavby, se mu však nepodařilo, neboť navrhované komunikace jsou buď v rozporu s právními předpisy (komunikace kolem letiště nerespektující jeho ochranné pásmo), nebo situaci neřeší vůbec, anebo ji naopak zhoršují tím, že přivádí do zmíněné oblasti tranzit z okolních částí, anebo situaci řeší s tak výrazným zásahem do rázu krajiny, jeho rekreačních a estetických funkcí, že poměr „zisku“ a „nákladů“ navrhovaných řešení je zcela nepřijatelný. Vyřešení tohoto problému se zpracovateli nezdařilo proto, že jej v dané lokalitě a při respektování všech omezení objektivně vyřešit nelze. Jako konkrétní příklady uvádíme následující:

 

(a) prodloužení ulice V Újezdech pod řečkovickými kasárnami až do Ivanovic (invariantně zahrnuto do všech variant konceptu ÚP):

 

Jediným smyslem této komunikace je umožnění výstavby v okolí její trasy, tj. komunikační zpřístupnění polí za účelem výstavby. Toto je její prioritní „přínos“ v konceptu ÚP. Z dopravního hlediska problémy Medlánek neřeší, naopak je zhoršuje. V případě nulové varianty, tj. nevybudování této silnice a výstavby kolem ní, by nebylo třeba hledat ani další krkolomná komunikační napojení do Medlánek, se všemi jejich negativy. Tato ulice zajistí sice další možnost výstupu z území, v žádném případě však neulehčí přetížené ulici Hudcova, neboť může sloužit jen pro výjezd na sever, přičemž drtivá většina automobilů proudí z této lokality do centra, případně dále na jih. Tuto skutečnost potvrzuje i zpráva společnosti HBH Projekt, spol. s r.o., „Posouzení dopadu dopravního řešení konceptu ÚP města Brna na komunikace a ostatní infrastrukturu v k.ú. Medlánky“, jejíž zpracování si MČ Brno-Medlánky objednala (příloha číslo 7), podle které „je jisté, že většina nových přepravních vztahů vzniklých na území městské části Medlánky (cca 70 %) se bude uskutečňovat po nejkratší trase do centra, to znamená ulicí Hudcova.  I kdybychom připustili, že by někdo raději volil do centra mnohem delší trasu přes Ivanovice na Hradeckou a tato komunikace by uvolnění pro ulici Hudcovu v řádu několika desítek automobilů přinesla, zhatila by tento přínos plánovaná výstavba až dvou tisíc bytů v jejím bezprostředním okolí, z nichž by většina obyvatel migrovala za prací a zábavou opět na jih. Lichý je i argument, že by tito lidé jezdili ve větším měřítku za prací na sever do Kuřimi. Pracuje-li někdo v Kuřimi, je mnohem pravděpodobnější, že si pořídí bydlení v místě či nejbližším okolí svého zaměstnání, a nikoliv v drahé rezidenční oblasti Medlánky – Ivanovice. Nejenže by tedy plánovaná komunikace nemohla sloužit jako plnohodnotný alternativní výjezd z lokality a v důsledku plánované výstavby kolem ní by se situace na Hudcové jen zhoršila, propojení do Ivanovic má naopak velký potenciál do Medlánek další dopravu z okolních částí přivést, a to zejména v případě napojení na další plánovanou komunikaci do Komína, resp. Bystrce. Naprosto je pak třeba odmítnout tvrzení pořizovatele, že tato komunikace má údajně pouze obslužný charakter, když již dnes jedna z jejich části, tj. ulice V Újezdech, vykazuje svým provedením parametry, které předčí i mnohé úseky stávající nadregionální komunikace mezi Brnem a Svitavami (E 461) a napojením až do Komína získá takto komunikace celoměstský význam, což pořizovatel ostatně ve variantě III. dokládá tím, že tuto komunikaci považuje za „kompenzaci“ komunikace R 43 pro případ, že by vedla mimo území města Brna. Odmítavé stanovisko naší městské části k této komunikaci je navíc shodné se stanoviskem MČ Brno – Ivanovice.

Za velmi problematické považujeme také napojení uvedené komunikace v Ivanovicích na ulici Hradeckou ve směru do města, kde nutně dojde k přetížení stávající křižovatky, kdy již nyní je mnohdy velký problém při sjezdu z Hradecké ze směru od Kuřimi vjet na ulici Řečkovickou a pokračovat na kruhový objezd u Globusu, stejně jako v opačném směru odbočit od kruhového objezdu na nájezd na ulici Hradeckou ve směru do centra města Brna.

 

(b) vybudování nové komunikace kolem letiště spojující ulici Turistickou s Komínem (varianta 1 a 3 konceptu ÚP):

 

Tato komunikace by rovněž neodlehčila ulici Hudcova, neboť by neusnadnila spojení dané lokality s centrem a jihem města a i jízda například do Pisárek by v této variantě byla mnohem delší než přes Hudcovu a nebyla by proto využívána. Tato komunikace by naopak dopravní zátěž pro Medlánky zvýšila, neboť by přivedla dopravu zejména z Řečkovic a na ně navazujících lokalit, když by takto bylo napojení na Komín, Bystrc, Kohoutovice, Žebětín a další lokality tudy výrazně zkráceno. Nemluvě o dalším napojení této komunikace z Komína, resp. Bystrce přes Medlánky na plánované pokračování ulice V Újezdech až do Ivanovic, kdy ve variantě III. by tato komunikace měla podle zpracovatele dokonce kompenzovat R 43. Mezi „kompenzační“ komunikací ve variantě III. a „obslužnou“ komunikací ve variantě I. však nelze v charakteru této komunikace zaznamenat žádný podstatný rozdíl. Zpracovatelem očekávaná zátěž až 4.000 průjezdů za 24 hodin by znamenala pro danou lokalitu nezvratnou změnu jejího sportovně rekreačního charakteru jakéhosi zeleného klínu města, což je současně v rozporu se zadáním ÚP.

Ani tato komunikace by tedy stávající neutěšený stav neřešila a naopak by přivedla do Medlánek „tranzitní“ dopravu z okolních městských částí. Ulice Turistická se svým charakterem zástavby, svými parametry, nutností parkování aut a zejména svým charakterem vstupní brány do rekreační oblasti (jak už její název napovídá) není k takové zátěži způsobilá. Lichý je argument, že by tato komunikace měla zpřístupnit rekreační lokalitu kolem letiště turistům. Ti dnes tuto lokalitu bohatě využívají, a to právě pro její klid a vzdálenost od hlavních komunikací. Tato lokalita je částečně dostupná auty z Medlánek; z Komína a Bystrce je dostupná pěšky a na kole, přičemž i v tom je její hodnota. Je v naprostém rozporu se současnými trendy přivézt „turisty“ autem až do centra rekreační lokality. Rozhodně nesouhlasíme ani s přínosem této komunikace pro návštěvnost ZOO, protože tu i rodiny s malými dětmi navštěvují přes léto nejčastěji jednou za měsíc a není pro ně tudíž žádný problém přijet k ní po stejných komunikacích jako dosud.

Za nepřekonatelnou překážku zahrnutí uvedené komunikace do územního plánu považujeme skutečnost, že plánovaná komunikace je trasována v ochranném pásmu Medláneckého letiště, kde se žádná taková komunikace nemůže nacházet, a to ani pokud by byla zapuštěná pod úroveň povrchu, neboť v takovém případě by vznikala tzv. klamavá světla. K trasování komunikace v ochranném pásmu Medláneckého letiště je třeba vyžádat stanovisko Úřadu pro civilní letectví, které v podkladových materiálech ke konceptu ÚP není doloženo.

Naše negativní stanovisko k zahrnutí této komunikace do ÚP navíc sdílí i další dotčená Městská část Brno – Komín.

V souvislosti s komunikacemi kolem Medláneckého letiště a do Ivanovic je plánována i komunikace propojující ulici V Újezdech (od ulice Nadační) s ulicí Turistickou. Tato komunikace je trasována zcela nevhodně přes biokoridor kolem Medláneckého potoka a v těsné blízkosti nově zbudovaného (a svého druhu v dané oblasti jediného) dětského hřiště. Případné zaústění této komunikace do ulice Turistické je navíc velmi problematické a plánování této komunikace nerespektuje stávající (skutečné) poměry v dané lokalitě.

 

(c) vybudování nové komunikace z ulice Turistické na ulici Purkyňovu 

 

Tato ulice by mohla částečně ulici Hudcova odlehčit za předpokladu, že bude vybudována propojka mezi ulicí V Újezdech (od ulice Nadační) a ulicí Turistickou. Tato cesta by však mohla být výhodná jen pro obyvatele severní části nového medláneckého sídliště a navíc jen pro ty z nich, kteří jedou z Medlánek dále ulicí Hradeckou. Využívání ulice Purkyňovy není reálné, protože tato je již dnes přetížena a zvláště při absenci tramvajových ostrůvků téměř v celé délce cesty do města je cestování tudy velmi zdlouhavé a „nekomfortní“. Zvláště je třeba vzít na zřetel námitky samotných obyvatel ulice Hudcovy, kteří utíkají před hlukem a prachem z ulice do svých zahrad a nechtějí dopustit, aby se hluk a prach šířil i z druhé strany od Medláneckých kopců. Zásadním by také bylo zničení rekreačního a klidového charakteru zákonem chráněné lokality Medláneckých kopců.

 

(d) vybudování propojky z ulice Hudcova (od školy) na ulici Purkyňovu 

 

Tato komunikace by odlehčení ulice Hudcova opět nemohla přinést, naopak by způsobila další komplikace a zácpy v této ulici, a to z důvodu vzniku nové křižovatky před školou, kde již nyní proudí takové množství aut, že odbočit při cestě od Králova Pole nahoru k výzkumnému ústavu je v ranní a odpolední špičce veliký problém. Tuto skutečnost koncept ÚP nijak nezohledňuje, stejně jako skutečnost, že již nyní nemohou učitelky v létě dětem vyvětrat pro hluk a prach šířící se před školou. Navrhovaná komunikace je navíc ve stávajícím území obtížně proveditelná, neboť je ve směru od školy nahoru k výzkumnému ústavu prostor jen pro jednosměrnou komunikaci a bylo by pro její zbudování třeba vyvlastnit garáže soukromých majitelů. Zpracovatelem předvídané odlehčení ulice Hudcovy se navíc týká pouze její jižní části mezi školou a vozovnou a netýká se nejproblematičtějšího úseku severního se školou, hřištěm, obytnými domy a chodníku, kudy proudí každý den do školy a ze školy stovky dětí. Propojení nově plánované zástavby v Technologickém parku (tj. průmyslové plochy a plochy zástavby) na ulici Hudcovu by přineslo jen další neúměrnou zátěž. Tato lokalita by měla být napojena výhradně na ulici Purkyňovu, potažmo Hradeckou, což požadujeme zahrnout do návrhu ÚP.

Jediná komunikace, která by mohla případně ulicím Hudcova a V Újezdech odlehčit a odvést část dopravy z Duhových Polí, je komunikace propojující ulici Renčovu s ulicí Terezy Novákové, a to v trase vedoucí okrajem kasáren nad garážemi na ulici Renčové. S touto komunikací se ve stávajícím územním plánu počítá a měla by být zachována rovněž v připravovaném územním plánu. 

Za podstatnou chybu při zpracování variant konceptu ÚP, která by sama měla mít za následek neschválení jakýchkoli změn v dané lokalitě, považujeme nedostatečné vyhodnocení toho, jakou zátěž přinese plánovaná výstavba stávajícím komunikacím (zejména ulice Hudcova, Kytnerova, Turistická, V Újezdech) a jak zatížené budou nově plánované komunikace. Podle nám dostupných informací byly hodnoceny pouze hlavní dopravní tahy ve městě Brně. Zcela opomenuta tak zůstala ulice Hudcova, na kterou by měla další výstavba zdrcující dopad. Neexistuje pak ani studie na dopravní zatížení komunikace propojující přes Medlánky městské části Komín, resp. Bystrc a Ivanovice. 

 

B. Zástavba území a návrh konceptu ÚP

 

Z výše uvedeného pak vyplývá, že lokalita mezi Medlánkami, Ivanovicemi a Řečkovicemi není pro další masovou výstavbu vhodná, neboť není uspokojivě možné vyřešit její komunikační napojení. Stávající přetížení ulice Hudcovy žádná z komunikací ve variantách konceptu ÚP navrhovaných uspokojivě neřeší, naopak vybudování komunikace do Ivanovic a umožnění výstavby v jejím okolí situaci výrazně zhorší. 

V této souvislosti považujeme za chybu konceptu ÚP i množství navrhovaných ploch bydlení obecně, kdy ve všech variantách je počítáno nejméně s cca třetinovým nárůstem obyvatel města Brna. Takový nárůst počtu obyvatel je zcela iluzorní a výrazně překračuje i podkladově zpracované demografické studie. Neplatí ani argument zpracovatele, že navýšení souvisí s očekávaným počtem studentů, kteří i po ukončení studia budou chtít zůstat v Brně a hledat zde bydlení, neboť s tímto vývojem už samy demografické studie rovněž počítají. Předimenzované množství ploch pro bydlení v okrajových částech města navíc nevyvíjí dostatečný tlak na společensky a urbanisticky mnohem prospěšnější osídlování vnitřních ploch města, zejména v podobě tzv. brownfieldů, jejichž zástavba je pro developery mnohem nákladnější než výstavba na zelené louce. Obdobně bylo-li přáním zadavatele rozvíjet město zejména na jihu, může takto masivně předimenzovaná nabídka ploch zmařit naplnění tohoto cíle. Pokud bude reálný zájem o nové bydlení například poloviční, může se stát, že – vzhledem k rozdílné atraktivitě jednotlivých lokalit – budou zcela využity právě nové plochy na severu (Medlánky, Ivanovice, Řečkovice) a v původně zadavatelem preferovaných jižních lokalitách bude využit k zástavbě jen zlomek navrhovaných ploch, čímž nebude naplněn původní záměr zadavatele. Současné problémy obou lokalit se tak v důsledku znásobí (dopravní přetížení severu a jeho nedostatečná občanská vybavenost vs. výrazně průmyslový charakter jihu).

Podle představených variant konceptu územního plánu města Brna by mělo dojít k propojení ulice V Újezdech s Ivanovicemi a změně funkčního využití pozemků v lokalitě Medlánky-Řečkovice-Ivanovice. Tyto plochy mají být předmětem další zástavby pro bydlení v této lokalitě. Konkrétně varianta I navrhuje výstavbu dalších 1823 bytů v lokalitě Medlánky-Řečkovice-Ivanovice, varianta II 1863 bytů bez řešení kasáren, tzn. reálně lze očekávat cca 2400 nových bytů. Varianta III se snaží bytové plochy zmenšit a přináší „jen” 987 nových bytů. V této souvislosti mimo jiné namítáme, že jde o pozemky zemědělského půdního fondu s vysokou bonitou (II. třída ochrany), které mají nadprůměrnou produkční schopnost a ze zemědělského půdního fondu je lze vyjímat jen výjimečně (viz kapitola 19 textové části ÚP). Tyto pozemky tedy nejsou pro plánované využití vhodné a zpracovatel by měl využít všechny jiné možnosti na území města Brna a záboru těchto pozemků k nezemědělským účelům se vyhnout. 

Nesouhlasíme dále s navrhovanou zástavbu zahrádek pod vrcholem Bosně. Tato výstavba by přivedla další dopravu na ulici Turistickou, která není na jakoukoli další dopravu stavebně technicky připravena. Je navíc žádoucí zachovat přírodně rekreační ráz této oblasti. Výstavba by naopak přírodní, společenskou a rekreační funkci zahrádek a jejich okolí zničila.

Poslední dokončená zástavba lokality V Újezdech, která byla původně navržena pro bydlení cca 1 500 obyvatel, byla na popud investorů překročena o 100 %. Od roku 2009 byly navíc zkolaudovány další stovky bytů v sousední lokalitě Duhová Pole a hluková zátěž z dopravy tak dále vzrostla. Kvalita bydlení již v současné době neodpovídá původnímu záměru a obecně se díky výstavbě nového sídliště dostala za rozumné hranice trvalé udržitelnosti území. Je proto třeba v Medlánkách zachování hodnot území a např. usilovat o zvýšení nabídky ploch pro rekreaci a trávení volného času, přiblížení se k běžné úrovni nyní tak poddimenzované občanské vybavenosti v lokalitě. Nesouhlasíme tedy s další výstavbou v lokalitě Medlánek. Pokud by nebylo tomuto našemu stanovisku vyhověno, požadujeme, aby bylo u ploch určených pro nové bydlení striktně trváno na kategorii zástavby „Bd1“ umožňující výstavbu rodinných domů s výškou 3 až 7 metrů (jelikož se počítá s tím, že tato hodnota bude měřena tzv. „po římsu“, lze předvídat, že i takové domy dosáhnou reálné výšky, tj. výšky hřebene, kolem 10 metrů, což je pro dané účely a z hlediska zachování hodnot území zcela odpovídající).

Další výstavba není vhodná ani z důvodu nedokončených protipovodňových opatření kolem Medláneckého rybníka a nedostatečné kapacitě splaškové a dešťové kanalizace. Případnou výstavbu by také provázely vysoké podmiňující investice (viz kapitola 16 textové části), když na rekonstrukci kanalizačních stok (rekonstrukce kmenové stoky C, dobudování kmenové stoky C1 a dobudování kmenové stoky E1) si vyžaduje investici nejméně 2 miliardy korun a prodloužení tramvaje za kasárna, nová komunikace Medlánky – Ivanovice, nová škola, školka a další občanská vybavenosti další téměř 1 miliardu korun.

 

 

P O Ž A D U J E M E 

 

1. nerozšiřování dalších ploch bytové výstavby směr Medlánky-Řečkovice-Ivanovice

2. nerozšiřování dalších ploch výstavby do zahrádek a plochu Me-7 (zahrádky pod vrcholem Bosně a u plynové stanice) vymezit jako plochu zahrádek I/-/z (stávající využití plochy); zachovat navrženou plochu zeleně přiléhající k ploše Me-8 ve variantě III; plochu pro sport a rekreaci vymezit v ploše Me-8 místo ploch C/v3 a B/v3.

3. jakoukoli další výstavbu v katastru Medlánek vyhradit jen pro rodinné domy do maximální výše 7 metrů (kategorie Bd1)

4. neprodlužovat komunikace Hudcova - V Újezdech do Ivanovic

5. zachování stávajícího stavu okolí Medláneckého letiště bez silničních průtahů, tzn. neumožnit propojku mezi ulicí Turistickou do Komína, resp. Bystrce a propojku od ulice Turistické mezi Medláneckými kopci na ulici Purkyňovu

6. zachovat historicky předvídané trasování komunikace R 43 přes MČ Brno – Bystrc a s plánováním dalších komunikačních průtahů územím města (zejména v trase Komín, resp. Bystrc, přes Medlánky do Řečkovic a Ivanovic) vyčkat definitivního rozhodnutí o trase komunikace R 43 (Zásady územního rozvoje kraje), neboť bez zohlednění této skutečnosti nelze hodnověrně předvídat dopady plánovaných komunikací na dotčená území

7. zachování stávajícího charakteru biokoridoru kolem Medláneckého potoka a přilehlé rekreační lokality a neumožnit vybudování silniční propojky mezi ulicí V Újezdech (od ulice Nadační) a ulicí Turistickou

8. neumožnit obousměrné propojení mezi ulicí Hudcovou (od školy) a plánovanými objekty technologického parku, potažmo ulicí Purkyňovou

9. v rozvojové ploše Me-8 (pole na konci ul. V Újezdech, pod rodinnými domy Duhová Pole) vyjít z varianty III. konceptu územního plánu města Brna s těmito změnami:

• ukončení ulice V Újezdech točnou pro autobus

• změnu funkčních ploch C/v3 a B/v3 na plochu pro sport a rekreaci S/o1

• zachování plochy městské zeleně

 

10. lokalitu R-3 Řečkovická kasárna ponechat jako plochu veřejné vybavenosti V/a3 pro stávající využití depozitáře Technického muzea a Policie ČR a případný další rozvoj veřejné vybavenosti lokality

11. požadujeme komunikační propojení mezi ulicí Renčovou a Terezy Novákové (mezi garážemi a kasárnami), jak s ní počítal i stávající územní plán

12. zakreslit již vybudovaný ÚSES biokoridor podél Medláneckého potoka 

13. u plochy Me-1 (pole nad vozovnou DPMB a Veterinárním výzkumným ústavem – rozvoj technologického parku) zachovat stávající územní plán, tzn. bez kapacitní komunikace Purkyňova-Hudcova a zachovat prodloužení konečné tramvaje až za Veterinární výzkumný ústav, CEITEC, AdMaS. 

 

Přílohy:

1. Měření intenzity provozu na ulici Hudcova (Centrum dopravního výzkumu, září 2010)

2. Měření intenzity provozu a rychlosti na ulici V Újezdech (Centrum dopravního výzkumu, květen 2011)

3. Monitoring imisí znečišťujících látek Brno, ul. Hudcova 31, Kytnerova 2, V Újezdech 4a (Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, Centrum hygienických laboratoří, oddělení ovzduší, únor 2011)

4. Měření hlukové zátěže na ulici Nadační (Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje, srpen 2009)

5. Protokol o autorizovaném měření č. SZD 7/2011 – měření hluku z provozu automobilové dopravy na pozemní komunikaci na ul. V Újezdech v chráněném venkovním prostoru stavby bytového domu na ul. V Újezdech 6a, 62100 Brno – Medlánky (Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje se sídlem v Brně, květen 2011)

6. Měření hluku z provozu automobilové dopravy na pozemní komunikaci na ulici Hudcova v chráněném venkovním prostoru základní školy Hudcova 35, 621 00 Brno (Zdravotní ústav se sídlem v Brně, Centrum hygienických laboratoří, květen 2011)

7. Posouzení dopadu dopravního řešení konceptu územního plánu města Brna na komunikace a ostatní infrastrukturu v k.ú. Medlánky (HBH Projekt, spol. s r.o., červen 2011)