Sokolská myšlenka v Medlánkách - 3. díl

Třicátá léta

„Svoji práci nezištnou a obětavou budeme konati dále bez ohledu na uznání, slávu či posměch, zvláště nyní, kdy život náš je otravován nepoctivostí, hmotnou i mravní korupcí, protekcionářstvím, slepým a nesnášenlivým stranictvím, poklesem úcty k důstojnosti člověka a k hodnotě nesobecké, poctivé práce.“
Vážený čtenáři, toto nejsou slova vypůjčená z televizního Kotle paní Jílkové, či z Občanského juda ani z jakéhokoliv mediálního zdroje počátku 21. století. Jsou z úvodu výroční zprávy za rok 1932 jak ji přednesl starosta jednoty František Faber. Vzdor kritickým větám je však možné toto desetiletí v činnosti jednoty hodnotiti kladně.
Vše začalo vlastně už 30. června 1931, kdy byla dána do užívání přístavba místní školy a její tělocvična (vlastní cvičení bylo zahájeno spolu s novým školním rokem). Ke slavnostním okamžikům tohoto dne přispěl i čtyřicetičlenný pěvecký sbor jednoty řízený Karlem Fuchsem. Důležité bylo, že se stabilizoval funkcionářský kádr. Ve funkci starosty byl František Faber (1929 – 1933) a Karel Fuchs (1934 – 1940), ženským složkám velela náčelnice Marie Černá (1922 – 1932), po ní dva roky Marta Weigertová a od roku 1937 až do zastavení činnosti Sokola německými úřady roku 1941 Jana Faberová. V náčelnickém postu Františka Juračku (1929 – 1931) vystřídal Alois Faber (1932 – 1941). Místostarostou byl nejdéle Evžen Viktorin. Častější obměny byly ve funkci vzdělavatele (Karel Fuchs, František Faber a František Kolařík) a v práci jednatelské (Vojta Černý, František Juračka, Mirek Suchý a Stanislav Fuchs). Pokladní záležitosti byly ve třicátých letech zcela v rukou žen. Po Ireně Grošovové vedla sokolské finance 8 roků Ludmila Fuchsová.
Prohlubující se funkcionářské zkušenosti umožňovaly bohatější činnost nejen v jednotě, ale někteří medlánečtí pracovníci zastávali i funkce okrskové (druhá sokolská župa později pojmenovaná po Dr. Jindrovi Vaníčkovi se dělila tehdy na menší územní celky – okrsky. Ten „medlánecký“ měl 11 jednot). Alois Faber byl okrskovým vedoucím dorostu a později náčelníkem pro všechny mužské složky, František Faber vzdělavatelem a Jana Odehnalová – Fáberová náčelnicí.
Popis třicátých let začneme sletovým rokem 1932. IX. Všesokolský slet byl obrovskou motivací. Do cvičení docházelo 51 mužů a 24 žen, cvičitelský sbor měl 12 členů. Byla pořádána Žákovská besídka, Sletová beseda a Slavnostní akademie ke stému výročí narozenin Dr. Miroslava Tyrše. Okrskového cvičení v Lelekovicích se účastnilo celkem 51 borců, stejně tak na veřejném cvičení v Králově Poli, Řečkovicích a Ivanovicích. Župní slet v Brně obeslala jednota 10 muži, 16 ženami, 2 dorostenci a 4 dorostenkami.
Do Prahy na IX. Slet poslala jednota 12 mužů, 15 žen, 2 dorostence a 4 dorostenky. Všichni museli předtím projít dvěma vylučovacími závody. Dále bylo uskutečněno 6 vycházek a sehráno 6 divadelních představení. Marie Černá a Emílie Suchá vykonaly v jiných jednotách 2 župní a 2 okrskové dozory, Alois Faber navštěvoval čtyřdenní župní školu pro vedoucí dorostu. V podobném rozsahu probíhaly i roky následující. V průměru cvičilo 17 mužů, 10 dorostenců, 45 žáků, 16 žen, 15 dorostenek a 55 žákyň. Slibně se začínají rozjiždět i míčové hry, zejména odbíjená.
Rok 1934 aktivizoval sokolské hnutí v celém Brně. Obě brněnské župy připravovaly tak zvaný Vzpomínkový slet. Byl stanoven na 24. Června a měl připomínat události roku 1914. Tehdy konaný slet moravského sokolstva byl přerušen a rozehnán, protože došla zpráva o sarajevském atentátu na následníka rakouského trůnu a jeho manželku. Medlánecká jednota vyslala na tuto akci 5 mužů, 14 žen, 6 dorostenců a 14 žákyň.
Polovina třicátých let byla už jakousi předtuchou zlých časů. V sousedním Německu se dostává k moci Adolf Hitler, který se netají svými agresivními záměry vůči sousedním státům. Proto se roku 1935 ustavuje z tělovýchovných, sportovních, hasičských a legionářských spolků Okresní branný výbor, jehož činnost měla být zaměřena především na brannou výchovu všech složek obyvatelstva. Pro jednotu to znamenalo zvýšit počet cvičenců, utužit kázeň a spolupráci s ostatními složkami. V doznívajících ekonomických problémech bylo stále obtížnější získávat finanční prostředky, zejména na vybudování nového letního cvičiště. Spolu s ostatními organizacemi se jednota účastňuje oslav Mistra Jana Husa, 85. Narozenin T.G. Masaryka a pořádá samostatnou akademii. Řada členů skládá úspěšně tak zvané pomahatelské cvičitelské zkoušky, dorostenky absolvují nářaďový závod všestrannosti, v rámci branné výchovy jsou organizovány okrskové noční vycházky s brannými prvky.
Následujícího roku pořádá jednota opět vlastní veřejné cvičení a účastní se okrskového cvičení v Jehnicích a župního sletu v Husovicích. Významný byl i zájezd na Podkarpatskou Rus, kterého se zúčastnili 4 muži, 9 žen a jeden dorostenec, všichni o hlavních dnech 27. – 30. června cvičili. V rámci brannosti absolvovalo 31 mužů na medlánecké střelnici ostrou střelbu a při cvičných náletech – 9. června na Medlánky a 28. června na Brno – konalo 13 mužů pořádkovou službu a 7 žen službu zdravotní. Tak jako v předcházejícím roce bylo členstvo o činnosti informováno dvěma zpravodaji. V této době cvičilo 40 procent dospělého členstva, což v poměru k celkovému počtu členů řadilo Medlánky na 1. Místo v brněnských jednotách.
Rok 1937 a polovina roku 1938 byly předznamenány přípravami na jubilejní X. Všesokolský slet. V jeho rámci byl uspořádán rozestavný běh Československé obce sokolské (ČOS), na kterém se podílelo 16 našich cvičenců z řad dospělých a 14 z dorostu. Následoval branný sraz, na který jednota vyslala 34 mužů, 23 žen, 24 dorostenců, 21 dorostenek, 16 žáků a 48 žákyň. Po celou tuto dobu probíhala jednání o získání vlastního pozemku na vybudování vlastního cvičiště. Po předcházejícím neúspěchu s pozemekem v lokalitě Na Žebětínku, bylo ujednáno s Nadačním ústavem Marie Školské o koupi části pozemku za školou. Projednáváním a uzavřením smlouvy byli pověřeni František Juračka, Evžen Viktorin, Vojtěch Hradil a Karel Fuchs.
Přípravou na X. Všesokolský slet v Praze bylo veřejné cvičení v Králově Poli, Medlánkách, okrskové cvičení v Řečkovicích a župní slet společný se župou Jana Máchala. Všechny akce absolvovali ti, kteří potom jeli do Prahy: 11 mladších mužů, 3 starší, 10 žen a na dorosteneckém sletu 3 dorostenci a 9 dorostenek.Činnost tohoto roku byla narušena dvěma mobilizacemi – v květnu a v září 1938. Zmenšil se počet členů výboru i cvičitelský sbor a k vojenské službě odešla řada dalších členů jednoty. Ostatní - v mimopracovní době – konali strážní, pohotovostní a pořádkové služby a na zmenšení útrap lidí, kteří uprchli z pohraničí do vnitrozemí, byla provedena sbírka šatstva a peněz.
Přesto činnost jednoty nebyla podstatně přerušena. Dne 17. září bylo zakoupeno 7 000 čtverečních metrů pozemku za školou, který bylo třeba oplotit. Nadační ústav Marie Školské požadoval částku 27 537 korun. Na darech a půjčkách od 22 členů jednoty bylo získáno 15 630 korun a zbytek byl uhrazen z prostředků jednoty.
Posletový rok 1939 byl ve znamení zkvalitňování práce. Konaly se župní sjezdy vedoucích jednotlivých složek a náčelníků, župní závody žen a dorostenek, zkoušky zdatnosti, přebory v odbíjené a další. Byla navázána úzká spolupráce se Sportovním klubem (SK) Medlánky a s divadelním spolkem Sjednocení. Na nové působiště odešel místostarosta Evžen Viktorin a jeho místo ředitele školy, i v jednotě přebírá Karel Hudec. S jarem byly započaty práce na zakoupeném pozemku. Pracovní povinnost byla stanovena takto: 50 hodin pro členy a dorostence, 30 hodin pro dorostenky. Podle projektu vypracovaného Stanislavem Fuchsem to znamenalo ruční prací přesunout a vyrovnat asi 7 000 kubíků zeminy, protože prostředkem pozemku tekl potok. 78 členů a 44 dorostenců odpracovalo 3 619 hodin a 3. září už se na této ploše konaly Moravské hody. Tehdejší organizátor prací – Jaroslav Hostáň starší – odpracoval sám 382 hodin. Do konce roku byly získány další členské půjčky a dary a tak se do úprav cvičiště mohlo investovat ještě 5 000 korun.
Podrobné zpárvy o činnosti naší jednoty lze najít ve výročních zprávách, které byly současně pozvánkou na tak zvanou valnou (výroční) schůzi. Ta se konala každý rok v lednu v Pláteníkově hospodě na dnešní Kytnerově ulici. Zprávy jsou svědectvím ohromného nadšení pro sokolsou práci a naplněním pokrokových hesel Dr. Miraslava Tyrše. Přišel však 15. Březen 1939 – okupace zbytku Čech a Moravy německými vojsky postavila před sokolské hnutí zásadní otázku. Co bude dál?